Poutní místo Kalvárie Jaroměřice u Jevíčka
Jubilejní kostel ve Svatém roce
Jubilejní rok byl oficiálně zahájen 24. 12. 2024 otevřením Svaté brány v bazilice svatého Petra papežem Františkem, s hlavním mottem „Jsme poutníci naděje“. Jedná se o takzvaný „řádný svatý rok“, který se slaví každých 25 let.
V Olomoucké arcidiecézi vybral otec arcibiskup Mons. Josef Nuzík pět Jubilejních kostelů: katedrálu sv. Václava v Olomouci a čtyři poutní místa – Svatý Hostýn, Velehrad, Provodov a Kalvárii v Jaroměřicích u Jevíčka.
Jubilejní rok 2025 na Kalvárii od 5. 1. do 28. 12.
Každou neděli jsou v Jubilejním roce bohoslužby:
- ve 14:30 adorace a možnost sv. smíření,
- v 15:00 mše svatá.
Mimo neděle lze vykonat pouť po předchozí telefonické domluvě (u správce 739 889 840 nebo kostelnice Martiny Hlaváčové 737 564 594 ) jste zváni k návštěvě Muzea preciosa a parament v rezidenci.
- první nedělní bohoslužbu 5.1. ve Svatém roce celebruje ThLic. Václav Slouk, farář Brno-Komárov; rektor u sv. Maří Magdalény; moderátor biskupství brněnského
- každou druhou neděli v měsíci přislíbil celebraci IClic. Mgr. Aleš Vrzala, moderátor kurie, biskupský delegát a soudce Interdiecézního soudu Olomouc
- kněží poutníci jsou zváni k celebraci na jubilejním místě; pokud chtějí posloužit i v neděli adorací a svátostí smíření poutníkům, tak je možné se přihlásit u děkana P. Václava Doláka; mobil 604 326 621
- parkování je možné u sakristie poutního kostela; WC je v rezidenci fary za kaplí
Plnomocné odpustky jsou milostí, kterou katolická církev uděluje skrze zásluhy Ježíše Krista, Panny Marie a všech svatých, aby byl odstraněn časný trest za hřích. Odpustky se tedy vztahují na hříchy, které již byly vyznány a odpuštěny ve svátosti smíření a odnímají časný trest. Plnomocné odpustky očišťují duši stejně, jako by byl člověk právě pokřtěn.
Plnomocné odpustky pro sebe a pro duše v očistci je možné získat splněním tří obvyklých podmínek (zpověď, svaté přijímání a modlitba na úmysl papeže) a návštěvou uvedených míst, kde se věřící zúčastní mše svaté nebo modlitby růžence nebo pobožnosti křížové cesty nebo na tomto místě stráví alespoň 15 minut v eucharistické adoraci a rozjímání, které zakončí modlitbou Otče náš, Zdrávas Maria a Věřím v Boha.
Poutní areál na Kalvárii v Jaroměřicích
Poutní místo Kalvárie nad obcí Jaroměřice je areál významných barokních památek z počátku 18. století, který byl v roce 2018 prohlášen národní kulturní památkou. Je též v ČR duchovním sídlem členů Řádu Božího hrobu. 1994-2022 zde žili a působili členové řádu Pasionistů. Aktuálně je toto místo spravováno diecézními kněžími z Jevíčka.
U počátků stojí majitel jaroměřického panství František Michal Šubíř z Chobyně (14.12. 1682 – 3.1. 1738 ) se svoji manželkou Johanou Konstancii rozenou Sakovou z Bohuňovic, kteří slíbili rozšířit zdejší poutní místo z vděčnosti za přežití při porodu. Vytvořit z toho místa podobu Kalvarie se rozhodli spolu s P. Jeronýmem Veithem OFM, který navštívil Svatou zemi a jaroměřický kopec mu Kalvarii připomínal.
Jako první byl postaven kostel Povýšení sv. Kříže (dnes farní ), který je centrem areálu. Základní kámen byl položen na svátek Nalezení sv. Kříže 4.5.1712. Za rok na svátek Povýšení sv. Kříže 14.9. 1713 byl kostel olomouckým kapitulním děkanem Kolovratem vysvěcen. Následně výstavba pokračovala.
Mírně svažitý terén před kostelem je obestavěn ambitem. V ose komplexu je vstupní brána se dvěma hranolovými věžemi. Uprostřed je sousoší Ecce homo. Dále jsou v areálu tři stavby, které jsou spojeny s Kristovým životem ve Svaté zemi.
- Kaple Hrobu Panny Marie
- Kaple Betlémská a kaple Božího hrobu. Kaple Betlémská jako kopie betlémské jeskyně v přízemní části a v patře pak kaple Božího hrobu
- Kámen pomazání
Nedaleko poutního areálu se nachází budova kněžské rezidence. Základní kámen k ní byl položen 24.5. 1730. V roce 1742 k ní dal František Xaver Antonín Šubíř (syn zakladatele, 1713–1753) přistavět Loretánskou kapli
Architektonicky byl areál připisován architektu Santinimu, ale podle úvah českého historika umění, odborníka na českou barokní architekturu Mojmíra Horyny je zde spíše autorský podíl Santiniho následovníka brněnského architekta Františka Benedikta Klíčníka, který byl realizátorem některých Santiniho moravských staveb a jeho práce na objektu kněžské rezidence je prokázaná.
Poutní areál patří do farnosti Jaroměřice. Opravy, údržba a provoz tohoto místa je nad síly místní farnosti, která nevlastní žádný hospodářský majetek a je zcela odkázána na štědrost a velkorysost dobrodinců. Děkujeme všem, kteří se snažíte jakkoliv pomoci. Budeme vděčni za jakýkoliv dar ve prospěch farnosti Jaroměřice běžný účet: 1280361349/0800.
Duchovní správa